Rozhledna na Čermákově vrchu u Krátošic byla otevřena 5.5.2001. Stavba slouží jako telekomunikační věž, která zároveň na dvou vyhlídkových plošinách (krytá prosklená a vyšší otevřená) nabízí pro veřejnost rozhled do kraje. Na věž vede kovové točité schodiště. Ostatně celá stavba je zajímavou směsicí kovu, dřeva a skla...

Zámek leží vjižních Čechách, zhruba 20 kilometrů od Jindřichova Hradce, stojí uprostřed rybníka na pevném skalnatém ostrově. Zámek je přístupný přes kamenný most spojující hráz s ostrovem...

Choustník, hrad bergfritového typu, vyrostl v nejzápadnější části hřebene s množstvím výrazných skalních masívů v období před rokem 1282, kdy je prve zmíněn jako sídlo Beneše z Choustníka. Čtyřpatrovou hranolovou věž chránila hradba kopírující obvod tohoto skalního útvaru. V jeho západní části byla vystavěna budova paláce na půdorysu cca 20x10m. Zdi naznačující členění jeho interiéru do původních místností se zachovaly dodnes, stejně tak jako klenuté sklepení. Hradní věž byla přístupná právě z paláce, nynější vstup z úrovně nádvoří je až pozdějšího data. Vstupní brána stála otočena k východu, vedl k ní delší pozvola stoupajcí most, jehož pilíře jsou stále patrné...

Původ hradu Kozího, dnes zvaného Kozí Hrádek, nelze přesně doložit, nejstarší listiny o něm pocházejí z let 1377 a 1391. V letech 1412 až 1414 na hrádku pobýval asi 15 měsíců mistr Jan Hus. Věnoval se zde kazatelské činnosti i literární tvorbě v latině a češtině. Někdy mezi roky 1438 -1446 hrad Kozí pravděpodobně vyhořel, protože již nebyl uváděn v listinách, týkajících se příslušného majetku. Až roku 1542 se stručně připomíná jako pustý.
Před první světovou válkou začalo Táborské městské muzeum provádět na místě průzkum, v socilaistickém Československu byly jeho základy odkryty a rekonstruovány a přičiněním Zdeňka Nejedlého se hrádek stal všeobecně známou kulturní památkou.

Hýlačka je plochý zalesněný kopec cca. 3 km jihozápadně od Tábora. Jeho vrchol, na němž se nachází stejnojmenná rozhledna, dosahuje výšky 525 m. Tyčí se nad obcí Větrov. O to, že zde bude rozhledna se zasloužil táborský odbor Klubu českých turistů, který tak chtěl roku 1918 oslavit čerstvý vznik samostatného Československa. Proto se také jmenoval původně Svoboda. Plány vypracoval profesor pražské techniky Theodor Petřík a roku 1920 byly rozhledna dostavěna a zpřístupněna veřejnosti. Pro blízkost města Tábora byla postavena ve stylu husitské hlásky, aby symbolizovala historii a sepjetí Tábora s husity...